Ghost in the Shell

Ghost in the Shell

2DČT
Režie:Mamoru Ošii
Délka:82 minut
Žánr:Thriller, Scifi, Akce, Animovaný

Režie: Mamoru Ošii

„V blízké budoucnosti se korporátní sítě rozpínají až ke hvězdám. Pokrok v komputerizaci však ještě nevymazal národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyberneticky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a strojů…

Vedle Akiry (1988) platí Ghost in the Shell za nejslavnější celovečerní anime. Podle mangy z konce 80. let autora a ilustrátora Masamuneho Širóa ho natočil režisér Mamoru Ošii. FIlm na jednu stranu vydatně čerpal z tradice kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou se ale Ghost in the Shell sám stal milníkem, k němuž se vztahovali tvůrci nadcházejících klasik jako Matrix, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunorim Itóem bravurně vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea.

Na unikátní náladě existenciálního filmu se zásadně podepsal hudební skladatel Kendži Kawai, jenž jedinečně směšuje tradici a modernu. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry.

Délka: 82 min

Rok výroby: 1995

Země původu:

  • Japonsko

Režie: Mamoru Ošii

„V blízké budoucnosti se korporátní sítě rozpínají až ke hvězdám. Pokrok v komputerizaci však ještě nevymazal národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyberneticky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a strojů…

Vedle Akiry (1988) platí Ghost in the Shell za nejslavnější celovečerní anime. Podle mangy z konce 80. let autora a ilustrátora Masamuneho Širóa ho natočil režisér Mamoru Ošii. FIlm na jednu stranu vydatně čerpal z tradice kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou se ale Ghost in the Shell sám stal milníkem, k němuž se vztahovali tvůrci nadcházejících klasik jako Matrix, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunorim Itóem bravurně vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea.

Na unikátní náladě existenciálního filmu se zásadně podepsal hudební skladatel Kendži Kawai, jenž jedinečně směšuje tradici a modernu. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry.

Rok výroby: 1995

Země původu:

  • Japonsko