Hadis Medenčević: Člověk na východě | VÝSTAVA

Hadis Medenčević: Člověk na východě | VÝSTAVA

Délka:120 minut
Žánr:Fotografie, Výstava

VÝSTAVA V PŘEDSÁLÍ BIOGRAFU KOTVA (1. 3. - 11. 4. 2024). VERNISÁŽ 1. 3. 2024 V 18:30.

„Člověk na východě“ je fotografický příběh o rozdílech a podobnostech lidí od Ruska, Kyrgyzstán, Čínu, Vietnam, Kambodžu, Hon Kong, Malajsii až po daleké Japonsko, Nepál, Severní a Jižní Koreu. Fotografie je Hadisovou velkou láskou, pomocí níž se snaží vysoce originálním způsobem zachytit svět kolem sebe. Jeho hledání a touha po vědomostech se promítá do jeho osobitého fotografického stylu.

Autor sám tento cyklus uměleckých fotografií vykládá následovně:

Žijeme v době, kdy dochází k odcizení a ztrátě duchovních hodnot. To se mi na moderním evropském člověku nelíbí. Technologická nadřazenost a konzumní způsob života z něj vyždímali to podstatné, co dělá člověka člověkem – vědomí, že je součástí rodiny, kruhu přátel, společnosti, planety, vesmíru. Díogenés se kdysi dávno uprostřed dne procházel Athénami s lucernou a říkal: „Hledám člověka“. Já si místo lucerny vzal batoh, foťák a vybavení do hor a vyrazil na východ. Nevím, jestli se mi opravdu podařilo jej najít, ale hledáním něčeho jiného nebo nějaké alternativy, mi došlo, že v tom prapůvodním lidském smyslu jsme si všichni velmi podobní, ne-li identičtí. Obyčejný člověk se svými radostmi, smutkem a sny mi nejenom otevřel oči, ale také mě inspiroval pokračovat v hledání.

O autorovi

Hadis Medenčević se narodil 16. května 1968 v Derventě v Bosně a Hercegovině. Po vystudování elektroinženýrství a nešťastných válečných událostech roku 1992, se jeho stálým domovem stala Praha. Právě zde začala jeho nová umělecká cesta. Podařilo se mu propojit jeho tři celoživotní vášně: cestování, horolezectví a, samozřejmě, fotografii. Ačkoliv se vzhledem k povaze své práce více soustředil na IT, pomocí fotografie Hadis zkoumá člověka, jeho místo a interakci s prostředím, architekturou a přírodou.

Hadis získal odborné a umělecké znalosti v pražské Škole kreativní fotografie. Jeho díla mu přinesla řadu uznání, významných výstav a jeho fotografie byly použity jako ilustrace knih a novinových článků.

Je autorem autobiografického románu Krev, med a chmel, který napsal pro své syny a popisuje v něm svůj útěk z válečné Bosny do Prahy a to, jak se sžil s českou společností. První dvě slova symbolizují Balkán, chmel Českou republiku. Kniha vyšla v rámci projektu Paměť národa.

Délka: 120 min

VÝSTAVA V PŘEDSÁLÍ BIOGRAFU KOTVA (1. 3. - 11. 4. 2024). VERNISÁŽ 1. 3. 2024 V 18:30.

„Člověk na východě“ je fotografický příběh o rozdílech a podobnostech lidí od Ruska, Kyrgyzstán, Čínu, Vietnam, Kambodžu, Hon Kong, Malajsii až po daleké Japonsko, Nepál, Severní a Jižní Koreu. Fotografie je Hadisovou velkou láskou, pomocí níž se snaží vysoce originálním způsobem zachytit svět kolem sebe. Jeho hledání a touha po vědomostech se promítá do jeho osobitého fotografického stylu.

Autor sám tento cyklus uměleckých fotografií vykládá následovně:

Žijeme v době, kdy dochází k odcizení a ztrátě duchovních hodnot. To se mi na moderním evropském člověku nelíbí. Technologická nadřazenost a konzumní způsob života z něj vyždímali to podstatné, co dělá člověka člověkem – vědomí, že je součástí rodiny, kruhu přátel, společnosti, planety, vesmíru. Díogenés se kdysi dávno uprostřed dne procházel Athénami s lucernou a říkal: „Hledám člověka“. Já si místo lucerny vzal batoh, foťák a vybavení do hor a vyrazil na východ. Nevím, jestli se mi opravdu podařilo jej najít, ale hledáním něčeho jiného nebo nějaké alternativy, mi došlo, že v tom prapůvodním lidském smyslu jsme si všichni velmi podobní, ne-li identičtí. Obyčejný člověk se svými radostmi, smutkem a sny mi nejenom otevřel oči, ale také mě inspiroval pokračovat v hledání.

O autorovi

Hadis Medenčević se narodil 16. května 1968 v Derventě v Bosně a Hercegovině. Po vystudování elektroinženýrství a nešťastných válečných událostech roku 1992, se jeho stálým domovem stala Praha. Právě zde začala jeho nová umělecká cesta. Podařilo se mu propojit jeho tři celoživotní vášně: cestování, horolezectví a, samozřejmě, fotografii. Ačkoliv se vzhledem k povaze své práce více soustředil na IT, pomocí fotografie Hadis zkoumá člověka, jeho místo a interakci s prostředím, architekturou a přírodou.

Hadis získal odborné a umělecké znalosti v pražské Škole kreativní fotografie. Jeho díla mu přinesla řadu uznání, významných výstav a jeho fotografie byly použity jako ilustrace knih a novinových článků.

Je autorem autobiografického románu Krev, med a chmel, který napsal pro své syny a popisuje v něm svůj útěk z válečné Bosny do Prahy a to, jak se sžil s českou společností. První dvě slova symbolizují Balkán, chmel Českou republiku. Kniha vyšla v rámci projektu Paměť národa.