Michaela Pospíšilová Králová: Universal

Michaela Pospíšilová Králová: Universal

Délka: minut

Vernisáž výstavy proběhne v pátek 17. 2. 2023 v 18:30 v kavárně Biografu Kotva.

Michaela Pospíšilová Králová se narodila 21. května 1982 v Praze. Vystudovala nejprve Střední uměleckou školu textilních řemesel a posléze Vyšší odbornou školu grafickou Hellichova, obor Knižní grafika. V roce 2012 dokončila bakalářské studium na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Pracuje jako grafička, typografka, ilustrátorka a fotografka na volné noze. V roce 2012 získala cenu Leica Gallery Prague v rámci soutěže Frame. V roce 2015 byla renomovaným časopisem theculturetrip.com vybrána mezi „10 současných českých umělců, které musíte znát“.

Universal

„Soubor koláží Universal je hravou pokusnou laboratoří zkoumající univerzální podstatu prvků tvořících naše město, náš svět. Fotografie, které jsem pořídila převážně v Praze, podrobuji dekonstrukci a následně z nich buduji nový paralelní prostor. Každý prvek v tomto souboru stavím z několika jeho verzí, které jsou k sobě stavěny rovnocenně, bez toho, aby byly hodnoceny. Vzniká tak město, které není dokonalé a naleštěné, ale je to otevřené místo bez předsudků a rasismu, kde se volně mixují různé kulturní a sociální vlivy.“

Vernisáž výstavy proběhne v pátek 17. 2. 2023 v 18:30 v kavárně Biografu Kotva.

Michaela Pospíšilová Králová se narodila 21. května 1982 v Praze. Vystudovala nejprve Střední uměleckou školu textilních řemesel a posléze Vyšší odbornou školu grafickou Hellichova, obor Knižní grafika. V roce 2012 dokončila bakalářské studium na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Pracuje jako grafička, typografka, ilustrátorka a fotografka na volné noze. V roce 2012 získala cenu Leica Gallery Prague v rámci soutěže Frame. V roce 2015 byla renomovaným časopisem theculturetrip.com vybrána mezi „10 současných českých umělců, které musíte znát“.

Universal

„Soubor koláží Universal je hravou pokusnou laboratoří zkoumající univerzální podstatu prvků tvořících naše město, náš svět. Fotografie, které jsem pořídila převážně v Praze, podrobuji dekonstrukci a následně z nich buduji nový paralelní prostor. Každý prvek v tomto souboru stavím z několika jeho verzí, které jsou k sobě stavěny rovnocenně, bez toho, aby byly hodnoceny. Vzniká tak město, které není dokonalé a naleštěné, ale je to otevřené místo bez předsudků a rasismu, kde se volně mixují různé kulturní a sociální vlivy.“