Česká klasika

Připomeňte si kultovní české klasiky!

Všechny promítané filmy jsou nově digitálně zrestaurované, uvidíte je tedy v té nejlepší možné kvalitě a s čistým obrazem!

Více info

Deváté srdce | ČESKÁ KLASIKA

Juraj Herz se během normalizace chtěl vyhnout natáčení politických filmů. Také proto na konci 70. let uvítal nabídku dramaturgické skupiny Oty Hofmana, specializující se na tvorbu pro děti a mládež. Původně pro ni měl natočit pouze adaptaci klasické pohádky „Kráska a zvíře“. Pro její filmové zpracování nazvané Panna a netvor ale vznikly tak nákladné dekorace starého zámku, že v nich Herz pod tlakem barrandovského studia musel realizovat ještě jeden film. Tak vzniklo Deváté srdce. Protagonistou hororově laděného příběhu s podmanivou vizuální stránkou je potulný student Martin. Ten se rozhodne vysvobodit princeznu Adrienu, vězněnou černokněžníkem Aldobrandinim. Martinovou pravou láskou je ale loutkářka Tonička, kterou potkal mezi kočovnými artisty. Obě pohádky vznikaly paralelně a měly víceméně totožný štáb (kameraman Jiří Macháně, architekt Vladimír Labský, návrhářka kostýmů Irena Greifová). Výjimku představovali výtvarníci. Zatímco na Panně a netvorovi spolupracoval malíř Josef Vyleťal, Deváté srdce za svou originální jarmareční stylizaci vděčí Evě a Janu Švankmajerovým. Zcela odlišné pak bylo herecké obsazení obou filmů. Pro hlavní mužskou roli v Devátém srdci potřeboval Herz neokoukaného mladíka. Díky tomu objevil Ondřeje Pavelku. Obdobně se později proslaví představitelka Toničky, slovenská herečka Anna Maľová.

Zobrazit více

2D
2D

5. 7. sobota

160,00 18:00
Více info

Noc na Karlštejně | ČESKÁ KLASIKA

Divadelní veselohra Jaroslava Vrchlického se poprvé na jevišti hrála v květnu 1884, dnes je však známá především díky muzikálové filmové komedii, kterou v roce 1973 natočil Zdeněk Podskalský. První filmovou adaptací rozmarného milostného příběhu, odehrávajícího se na hradě, jejž Karel IV. zasvětil duchovnímu rozjímání, ovšem natočil už v roce 1919 režisér Olaf Larus-Racek. K Vrchlického textu se vrátil i František Filip, který v roce 1965 realizoval televizní adaptaci s Vladimírem Rážem a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích. Němá verze a Filipův snímek, vypomáhající si nově otextovanými popovými hity, ovšem nemohou konkurovat Podskalského populárnímu muzikálu postavenému na chytlavých písních Karla Svobody. Atraktivní jsou i historické reálie a doba, vnímané jako barvité pozadí pro dvojici milostných příběhů: manželskou lásku císaře Karla IV. a jeho manželky Elišky Pomořanské a rodící se partnerství neteře purkrabího Aleny a královského šenka Peška. Zákaz vstupu žen do prostor Karlštejna je tak porušen dvojnásobně: císařovna sem tajně přichází, aby byla nablízku milovanému, leč odtažitému manželovi, zatímco Alena v převlečení za zbrojnoše chce na hradě strávit noc, aby vyhrála sázku s otcem, jenž nepřeje jejímu vysněnému sňatku. Všeteční, vznešení hosté – cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán – se pak stávají svědky spletité převlekové hry, v níž nakonec samozřejmě nad dvorskou etiketou vítězí láska. Podskalský do své rozverné historické komedie obsadil řadu hereckých celebrit: role císaře a jeho ženy ztvárnili Vlastimil Brodský a Jana Brejchová. Alenu a Peška si zahráli Daniela Kolářová a Jaromír Hanzlík, purkrabího ztvárnil Jaroslav Marvan a role cyperského krále Petra se ujal Waldemar Matuška. Ten také s přehledem zvládl pěvecké party, s nimiž se ovšem vyrovnali se ctí i mnozí z jeho hereckých kolegů. Za Janu Brejchovou však zpívala Helena Vondráčková. Jako předfilm jsme k programu zařadili slavný experimentální snímek RYTMUS z roku 1941, který je vizuálním zobrazením hudby. Zobrazit více

2D ČV MP
2DČV

8. 7. úterý

160,00 20:00
Více info

Ecce homo Homolka | ČESKÁ KLASIKA

Manželé Ludva a Heduš Homolkovi žijí se svými kluky-dvojčaty a Ludvovými rodiči v pražském bytě. V neděli všichni společně vyrazí na výlet do přírody, aby si užili zdravého vzduchu. Suverénní děda, starostlivá, leč nekompromisní babi, poněkud ušlápnutý Ludva s nespokojenou Heduš a zvídavými dvojčaty si ale moc užít nedokážou. Celý den je snůškou malicherných sporů a hádek, které jako by k jejich životům neodmyslitelně patřily. Ironická komedie má silný satiricko-kritický podtext. Můžeme se Homolkovým smát, ale zároveň nás při tom smíchu trochu mrazí... Zobrazit více

BD OR 12
BDOR

22. 7. úterý

160,00 20:00
Více info

Až přijde kocour | ČESKÁ KLASIKA

Poté, co se prosadil povídkovou Touhou (1958), oceněnou na festivalu v Cannes, natočil Vojtěch Jasný pohádkovou alegorii Až přijde kocour. Na jejím scénáři se podíleli Jiří Brdečka a Jan Werich. Ten ve filmu ztvárnil jednak kastelána Olivu, ústředního vypravěče, jednak kouzelníka přijíždějícího kvůli představení do malé českého městečka. Jeho doprovod tvoří artistka Diana (Emília Vášáryová) a kouzelný kocour se slunečními brýlemi. Když si je sundá, dokáže svým zrakem odhalit skutečný charakter lidí. Milenci zčervenají, zloději zešednou, zrádci se zabarví do žluta… Ředitel místní školy a vedoucí restaurace mají strach, že kocour odhalí jejich nekalé počínání a proto zvíře ukradnou. Žáci učitele Roberta (Vlastimil Brodský) jsou ale odhodlaní zjednat pořádek. Herci nebyli vybarvováni dodatečně, jak je dnes zvykem, ale při samotném filmování, s pomocí kostýmů, líčení nebo barevných světel. Barevné triky, telčské lokace a mravoučný nádech fantazijního příběhu očarovaly porotu v Cannes, odkud si Jasný nedlouho po Touze odvezl další ocenění – Zvláštní cenu poroty.

Zobrazit více

2D OR
2DOR

19. 8. úterý

160,00 20:00